Tisková zpráva
Praha, 31. srpna 2021 – Přesně před týdnem, 24. srpna 2021, byla do depozitáře Generálního tajemníka OSN v New Yorku uložena česká ratifikační listina Opčního protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Stalo se tak více než čtrnáct let po jeho podpisu.
Dne 13. prosince 2006 přijalo Valné shromáždění OSN text Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která patří k základním smlouvám OSN o lidských právech a základních svobodách, a její Opční protokol. Česká republika oba dokumenty podepsala mezi prvními signatáři již 30. března 2007 s tím, že jejich přijetí bude podléhat vnitřnímu ratifikačnímu procesu. Zatímco Úmluvu se takto podařilo přijmout v roce 2009, na ratifikaci Protokolu si všichni lidé se zdravotním postižením v Česku, kterých je více než 1,4 milionu, museli počkat více než 14 let.
„Jen si to představte – když Česká republika Protokol slavnostně podepisovala, byl předsedou vlády Mirek Topolánek, Škoda Auto se chystala uvést na trh svou čtvrtou modelovou řadu nazvanou Škoda Roomster, Twitter nefungoval ani rok a za 1 400 korun měsíčně jste měli pevné připojení k internetu s limitem dat 40 GB… Pro srovnání, ze zemí Evropské unie přijalo Protokol Rakousko v roce 2008, Belgie, Německo a Portugalsko v roce 2009, Slovensko, Litva, Lotyšsko a Francie v roce 2010. Protokol zatím nepřijaly takové státy jako Kamerun, Čad nebo Kazachstán. A přitom jeho nepřijetí ovlivňuje život třeba rodičů s malými dětmi, osob se vzácným onemocněním nebo s chováním náročným na péči, lidí po vážných úrazech a samozřejmě seniorů,“ uvedla Agáta Jankovská, výkonná ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu.
Protokol pro Česko vstoupí v platnost 23. září 2021. Se stížnostmi na porušení práv vyplývajících z Úmluvy ze strany státu se bude moci nově zabývat Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Nejen poté, co selžou vnitrostátní prostředky k nápravě, ale také pokud se náprava neúměrně protahuje. Podat stížnost bude moci jednotlivec i skupina, osobně nebo v zastoupení.
„Lidé se zdravotním postižením a jejich blízcí budou mít v ruce nové možnosti, jak se domoci práv, která jsou jim oficiálně a na mezinárodní úrovni zaručena: třeba právo vést důstojný a co nejvíce nazávislý život bez sociálního vyloučení, nebo právo na domácí a komunitně podporované služby. To, že to celé trvalo tak dlouho, je jasná zpráva o tom, jakou prioritu podpora lidí se zdravotním postižením a respekt k jejich zájmům ve skutečnosti v České republice má,“ uvádí Jana Havlíková, ředitelka pro strategii a expertní činnosti. „Dalším dokladem o tomto přetrvávajícím přístupu je bohužel podoba návrhů na změnu zákona o sociálních službách projednávaných v Poslanecké sněmovně. Jsme přesvědčeni, že přijetím Protokolu a blížícím se předsednictvím ČR v Radě EU se otázka kvality života lidí se zdravotním postižením dostane do centra pozornosti politiků i veřejné správy. Jednu prvních vlaštovek v tomto směru by mohlo představovat třeba projednávání novely zákona o sociálních službách v senátním Výboru pro sociální politiku.“
Podle příslušného usnesení vlády ze dne 20. listopadu 2018 č. 772 byl činnostmi spojenými s prováděním Protokolu po jeho ratifikaci pověřen vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Ministr spravedlnosti pak má do 27. ledna 2022 navrhnout, jakým způsobem bude řešena případná přiznaná kompenzace a náhrada nákladů řízení daného stěžovatele.
Aliance pro individualizovanou podporu bude v souvislosti s ratifikací Protokolu i nadále prosazovat tři hlavní pilíře nutné ke změně systému péče: koordinovanou podporu osob se zdravotním postižením a pečujících a jejich provázení systémem, spravedlivé posouzení individuálních potřeb osob se zdravotním postižením a místně i časově dostupné sociální služby.
Aliance pro individualizovanou podporu
AIP sdružuje na šedesát převážně rodičovských, pacientských a zastřešujících organizací a spolků, které hájí zájmy osob se zdravotním postižením či chronickým onemocněním a vyššími nároky na podporu a péči a jejich pečujících. Vznikla jako reakce na nedostatky v systematickém sledování potřeb těchto lidí a nedostatečnou dostupnost podpory a péče. Usiluje o zlepšení podmínek lidí s vyššími nároky na podporu a péči bez ohledu na diagnózu či typ zdravotního postižení i o lepší podmínky pro pečující osoby.
AIP podporuje Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.