Jak by měl vypadat systém, který skutečně zachytí, kolik podpory člověk s postižením v každodenním životě potřebuje? Právě této otázce jsme se 10. září věnovali na workshopu členů Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) zaměřeném na potřeby péče a podpory. Sdíleli jsme zkušenosti z praxe a diskutovali o tom, jaký způsob posuzování by lépe odpovídal skutečným potřebám lidí s postižením a jejich rodin.
Během workshopu jsme hledali odpovědi na řadu otázek: Kde by mělo být v českém systému takové posuzování ukotveno? Koho by se mělo týkat? Jaké potřeby by měly být zahrnuty a jak by měl být stanoven rozsah podpory? A kdo by měl tyto potřeby posuzovat?
Shodli jsme se, že posuzování potřeb péče a podpory by mělo vycházet především ze skutečných potřeb člověka, nikoli z jeho diagnózy nebo předem daných kategorií. Systém by měl zachytit nejen čas potřebný k zajištění podpory, ale také její intenzitu, náročnost, proměnlivost a situace, kdy je nezbytný dohled či nepřetržitá přítomnost jiné osoby. Diskutovali jsme také různé možnosti, jak zachytit časovou náročnost podpory a zároveň zohlednit individuální situaci člověka. Jako možné řešení se jevilo nastavení rámce, který zajistí srovnatelnost, ale zároveň umožní zohlednit konkrétní situaci.
Posuzování potřebné podpory v hodinách je základní prvek individualizovaných systémů podpory v mnoha zemích. Najdeme ho např. ve Švédsku, Slovinsku, Chorvatsku, Slovensku, Rakousku, Skotsku či ve Walesu. Inspirativní nám přišla zejména větší individualizace podpory, které umožňují systémy poskytnout, možnost kombinovat formální a neformální péči a možnost volby při rozhodování o způsobu jejího zajištění.
Workshop potvrdil společnou vizi AIP: posuzování by mělo vycházet ze skutečné potřeby péče a podpory každého člověka. Na rozpracování tohoto návrhu budeme dále pracovat a prosazovat v debatách o reformě příspěvku na péči a systému podpory lidí se zdravotním postižením a jejich rodin.
Děkujeme všem členským organizacím za otevřené sdílení zkušeností a aktivní zapojení do diskuse. Poděkování patří také Evě Hejzlarové z FSV UK za odbornou facilitaci workshopu. Děkujeme také paní senátorce Vladimíře Ludkové za postoupení analýzy Parlamentního institutu „Individualizované posouzení a plánování podpory pro osoby se zdravotním postižením ve vybraných státech“, který nám byl na workshopu inspirací.
