Když participace dobře funguje, má konkrétní výsledky. Třetí video z ESF projektu Participace lidí se zdravotním postižením a pečujících na rozvoji sociálních služeb na krajích dokumentuje činnost krajského advokačního týmu pro Jihomoravský kraj a ukazuje, že zapojení lidí se zkušeností do rozhodování přináší nejen lepší pochopení potřeb, ale i pozitivní změny v praxi.
Podle Daniely Jaklové Střihavkové, metodičky participace pro Jihomoravský kraj, systém sociálních služeb tradičně vychází z expertního posuzování, přičemž experty jsou akademici nebo poskytovatelé sociálních služeb. „Na co se často zapomíná, je, že někdo může být expertem i na základě své životní zkušenosti,“ upozorňuje. Participace proto znamená aktivně zapojit lidi se zdravotním postižením a neformální pečující do rozhodování, která přímo ovlivňují jejich životy. „Proto se je snažíme do procesu zapojit právě tímto projektem, aby měli skutečný přístup k rozhodnutím, která se jich týkají,“ dodává.
Lidé se zkušeností, ať už jde o pečující nebo osoby s postižením, přinášejí do rozhodování unikátní pohled. Jak říká Tereza Jurná: „Chceme pomáhat tak, aby byli lidé více praktičtí a nápomocní pro ty, kteří podporu potřebují.“ Zkušenosti těchto lidí upozorňují také na problémy, které často zůstávají neviditelné pro politiky, úředníky či obecně lidi bez handicapu – jak připomíná Lukáš Karnet: „Politik či člověk bez handicapu si často neuvědomuje konkrétní bariéry a problémy, kterým lidé s postižením čelí.“
„I když jsou potřeby lidí s postižením a pečujících odlišné, ukazuje se, že v participaci je jejich spolupráce fantastická – že se skvěle doplňují, protože žijí podobnou realitu,“ říká Hana Geissler, specialistka AIP pro strategii a advokacii. Krajský advokační tým (KAT) se snaží zastupovat celou skupinu lidí pečujících a lidé s postižením a zajišťovat, aby jejich hlas měl váhu při rozhodování na krajské úrovni.
Tým se věnuje několika oblastem – od rané péče a odlehčovacích služeb po informovanost či sociální podnikání. „V KATu je nás pět a každý si vybral téma, které nás osobně ovlivňuje. K tématu přinášíme konkrétní nápady a návrhy“ popisuje Marie Čalkovská, pečující členka týmu. Na kraj tým přinesl dvě témata: nedostatečné povědomí o službě raná péče v Jihomoravském kraji a chybějící pohotovostní krizové lůžko.
Pečující rodiny se často ke službě raná péče a potřebným informacím dostávají pozdě. „Našim cílem je prosazovat tuto službu a zvýšit její osvětu, zejména díky spolupráci kraje na pomezí pediatrů a odborných lékařů,“ říká Karin Matějů, která sama pečuje o dcerku se vzácným syndromem. „Kdyby se i jen jeden člověk díky nám dozvěděl o rodině, která potřebuje pomoc, nebo naopak rodina hledající ranou péči našla potřebné informace, budu velmi ráda, pokud to pomůže i jednomu jedinému člověku.“
Ve spolupráci s Ligou vozíčkářů nyní díky práci týmu vzniká emergency byt, tedy pohotovostní rezerva pro případy, kdy pečující neočekávaně nemůže zajistit péči. „Nebýt KATu, tak se tím bytem doposud nikdo nezabýval. Chtěli jsme, aby tato krizová intervence vznikla – nehledáme instituci, hledáme řešení situace,“ říká Leoš Fučík, pečující otec již dospělé dcery. Týmu se podařilo o potřebnosti přesvědčit sociální komisi Jihomoravského kraje, která opatření předběžně schválila. K týmu a jeho podnětům přistupuje kraj s otevřeností. „Kraj nás vnímá jako někoho, kdo vznikl proto, aby byl jeho partnerem a jsme na cestě ke slavnému výsledku. Je to krása,“ doplňuje.
„Cílem projektu bylo zajistit participaci lidí s postižením a pečujících a zkusit, jestli takovéto modely mohou dobře fungovat. Nakonec se ale ukázalo, že dobrá participace může mít i vliv – může mít dopady a dokáže přinášet konkrétní výsledky,“ říká Hana Geissler. Participace se tak v Jihomoravském kraji stává živou praxí – a dokazuje, že když dostanou prostor lidé, kteří vědí z vlastní zkušenosti, o čem mluví, může to vést ke skutečné změně.