Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) provedla unikátní pilotáž upraveného německého modelu posuzování příspěvku na péči. Ten Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) do budoucna zvažuje zavést v Česku. Výsledky pilotáže ukazují, že by jeho případné zavedení mohlo přinést pro většinu lidí s postižením dílčí zlepšení. Současně však potvrdily, že by ani tento model nevyřešil ústřední problém českého systému, neboť i on nezohledňuje skutečně potřebný rozsah péče u osob s nejtěžším postižením.
Cílem pilotáže bylo zjistit, který stupeň příspěvku na péči by německý model přisoudil lidem s postižením v Česku. Přestože je příspěvek pro tuto skupinu klíčovou dávkou, ani MPSV nemělo k dispozici informace, co by pro ni změna pravidel posuzování znamenala. Sběr dat pro pilotáž proběhl loni v létě mezi členskými organizacemi AIP. Podařilo se získat úplná data od 53 osob z 19 neziskovek. Ve vzorku bylo 62 % dospělých, 32 % dětí a zbytek tvořili senioři. Téměř dvě třetiny respondentů pobíraly III. nebo IV. stupeň příspěvku na péči, převažovaly tedy osoby se závažným postižením. Zastoupeno však bylo i 13 % jedinců, kterým příspěvek přiznán nebyl.
Výsledky pilotáže jsou ovlivněny faktem, že model našich sousedů disponuje pěti stupni oproti našim čtyřem. Lidem s postižením v ČR by německý model ve 43 % případů stupeň příspěvku na péči zvýšil, v dalších 37 % by jim zachoval stupeň stávající. Ke snížení by docházelo jen v pětině případů, navíc vždy pouze o jeden stupeň. Kompletní analýza je dostupná na webu AIP (ZDE).
„Velice se nám ulevilo, že by lidé se závažným postižením v novém systému neměli mít potíže dosáhnout nejvyšších stupňů příspěvku,“ říká k závěrům pilotáže ředitelka AIP Kristýna Mlejnková.
Ale i když lze na německém modelu ocenit například procesní zjednodušení nebo širší spektrum posuzovaných oblastí, situaci lidí s postižením by sám o sobě výrazně nezlepšil. „Navrhovaný model má totožnou slabinu jako ten český: neměří kolik hodin péče jedinec denně potřebuje. Dokud nebude systém posuzování vycházet ze skutečných potřeb člověka a zohledňovat reálný rozsah péče, nemůže být vůči lidem se závažným postižením spravedlivý,“ upozorňuje Mlejnková.
Jakákoli reforma příspěvku na péči musí – kromě zmíněného hodnocení časové náročnosti a systémového řešení pro osoby, které potřebují velký objem péče – přinést také navýšení finanční podpory. Stát musí zajistit, aby tento stěžejní nástroj skutečně umožňoval důstojný život v přirozeném prostředí – ne aby lidi s postižením a jejich rodiny udržoval v izolaci, nejistotě a finanční tísni.
Kontakt:
Mgr. Kristýna Mlejnková, Ph.D., výkonná ředitelka, kristyna.mlejnkova@aipp.cz, +420 603 874 853