Vyzýváme vládu a odpovědné úřady k respektu práv lidí s postižením

Aliance pro individualizovanou podporu

Roky neřešení problémů a přehlížení úřady tvrdě dopadly na ty nejohroženější: lidi s postižením a seniory. K nápravě vyzývá společné prohlášení k Mezinárodnímu dni lidských práv – Aliance pro individualizovanou podporu, Inclusion Europe, Jednoty pro deinstitucionalizaci, Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR.

tisková zpráva:

Roky neřešení problémů a přehlížení úřady tvrdě dopadly na ty nejohroženější: lidi s postižením a seniory, upozorňují nestátní organizace.

10. 12. 2020 v Praze. Lidé se zdravotním postižením a senioři i jejich pečující dlouhodobě čelí problémům s nedostupností potřebné podpory a diskriminaci, které pandemie covid-19 ještě zhoršila. Roky neřešené systémové nedostatky v sociálních službách a přehlížení ze strany úřadů tvrdě dopadají na kvalitu života lidí se zdravotním postižením, seniorů a pečujících. Pandemie ukázala, že situace je nejhorší v případě osob, které žijí v ústavních zařízeních. Organizace hájící práva lidíi s postižením, seniorů a pečujících vyzývají vládu a odpovědné úřady k neprodlené nápravě a k respektu práv lidí s postižením ve Společném prohlášení ke dni lidských práv 2020.

Za nenaplňování práv lidí se zdravotním postižením i dalších znevýhodněných skupin je Česko dlouhodobě a opakovaně kritizováno ze strany domácích i mezinárodních organizací (například Evropský výbor pro sociální práva (ECSR) Rady Evropy zveřejnil 23. 11. 2020 kritiku České republiky “za rozsáhlé a diskriminační” umísťování dětí s postižením a romských dětí v kojeneckých ústavech dětských centrech).

“Lidé se zdravotním postižením či znevýhodněním a jejich rodiny trpí přehlížením svých práv ze strany služeb a úřadů i v běžné situaci. Špatně nastavená pandemická opatření to ještě zhoršila,” uvedla Agáta Jankovská, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu.

Více než půl miliónu obyvatel Česka, kteří mají zdravotní postižení nebo jsou tzv. závislí na péči, opět důrazně pocítilo přehlížení, kterému jsou se strany úřadů vystaveni:

  • Pandemická opatření jsou zaváděna a rušena bez konzultace s nimi.
  • Informace jsou nepřístupné a nesrozumitelné.
  • Lidé žijící v ústavních zařízeních jsou dlouhodobě izolováni a s omezením podpory.
  • Situace rodin, které pečují o člověka s postižením, je přehlížena.

“Za období pandemie evidujeme řadu případů, kdy potřeby těchto obyvatel nebyly zohledněny,” doplňuje Camille Latimier, ředitelka Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením. “Byli ponecháni bez podpory sociálních služeb, bez přístupu ke zdravotní péči, po dlouhé měsíce zcela izolováni, bez přístupu ke vzdělání či k zaměstnání.”

Zvýšená úmrtnost lidí s postižením na covid-19 je ještě větším rizikem v ústavech kvůli koncentraci velkého množství lidí, propojeným provozům a také dopadům nucené izolace na zdraví jejich obyvatel. Data o počtech obětí v domovech pro osoby se zdravotním postižením ani nejsou známa.

“Naprostá nevhodnost ústavní péče a neochota úřadů tuto segregační a diskriminační praxi opustit, se tragicky podepsala na životech a zdraví lidí s postižením i seniorů, kteří jsou nuceni v ní žít,” uvedla Terezie Hradilková, předsedkyně Jednoty pro deinstitucionalizaci. “Je zřetelně vidět, že lidé v menších pobytových službách či doma v komunitě procházejí pandemií v mnohem lepších podmínkách a s mnohem menšími dopady než ti izolovaní ve velkokapacitních ústavech.”

Organizace hájící práva lidi s postižením, seniorů a pečujících vyzývají vládu a odpovědné úřady, aby:

  1. Zveřejnili statistiky o dopadech covid-19 na lidi se zdravotním postižením, seniory a jejich pečující, s uvedením počtu onemocnění a úmrtí lidí na covid-19 v pobytových službách.
  2. Vyšetřili a vyhodnotili, kdy a jak se činila rozhodnutí a opatření vztahující se na lidi s postižením, seniory a pečující, jak byla formulovaná a jaký měla na zmíněné lidi dopad.
  3. Ukončili nevyhovující systém ústavů segregujících a izolujících lidi se znevýhodněním, přistoupili k jejich transformaci.
  4. Dostatečně financovali a rozvíjeli síť dostupných, kvalitních, komunitních služeb.
  5. Zahájili plnohodnotný dialog se zástupci všech skupin lidí se zdravotním postižením, jejich pečujících a organizací hájících jejich práva, systémově je zapojili do rozhodování o všem, co se jich týká.

“Je opravdu nejvyšší čas přetnout řetěz selhání, kterých se úřady ve vztahu k lidem s postižením dopouštějí,” komentuje situaci Milan Šveřepa, ředitel Inclusion Europe. “Vlády musejí konzultovat s lidmi s postižením opatření, která plánují přijmout. To nejmenší, co teď mají vlády udělat, je zajistit, aby tyto ztracené životy a strádání nebyly zcela marné, aby další generace mohly těžit ze změn, které vzejdou z těchto hořce pořízených zkušeností.”

Zdroje – tisková zpráva:
https://www.inclusion-europe.eu/wp-content/uploads/2020/11/COVID-report-Final.pdf

https://aipp.cz/pandemie-ukazala-slabinu-zdravotniho-a-socialniho-systemu-lidi-zasazenych-opatrenimi-je-ctyrikrat-vic-nez-lidi-s-covid-19/

https://socialnipolitika.eu2020/12/navstevy-v-domovech-senioru-vyskyt-nemoci-neovlivnily-pro-klienty-a-pribuzne-jsou-zakazy-pritom-devastujici/

https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/rada-evropy-tepe-cesko-kvuli-kojeneckym-ustavum-porusovani-prav-romskych-a-postizenych-deti

Společné prohlášení ke dni lidských práv 2020 organizací hájících práva lidí se znevýhodněním a pečujících

Lidé se zdravotním postižením a senioři i jejich pečující čelí dlouhodobě nedostatku komunitních služeb a adekvátní podpory i diskriminaci, které pandemie covid-19 ještě zhoršila.

Organizace hájící práva lidi s postižením, seniorů a pečujících vyzývají vládu a odpovědné úřady k neprodlené nápravě a k respektu práv lidí s postižením ve Společném prohlášení ke dni lidských práv 2020.

Dostupné statistiky ze zemí EU vypovídají o nárůstu úmrtnosti lidí se zdravotním postižením o 1/3 oproti srovnatelnému období v minulých letech, úmrtnost lidí se zdravotním postižením je v době pandemie třikrát vyšší než u běžné populace.

Zásadní systémové nedostatky, které se naplno projevily v mimořádné situaci spojené s pandemií covid-19, lze shrnout do tří základních oblastí:

  1. Nedostatečný dialog mezi veřejnou správou a zástupci lidí se zdravotním postižením a jejich pečujících. Opatření často negativněji dopadají na lidi se zdravotním postižením a jejich pečující a zásadněji omezují jejich základní práva než u běžné populace. Vládní opatření a nařízení, ač v některých případech (dodatečně) zmírněná výjimkami, v praxi vedou k porušování práv klientů, zejména v zařízeních ústavního typu. Naše organizace u té příležitosti připomínají, že povinnost konzultovat s lidmi s postižením jakákoli opatření, která se jich dotýkají, je zakotvena v českém právním řádu (Úmluva o právech osob se zdravotním postižením).
  2. Nefunkční mechanismy zjišťování potřeb lidí se zdravotním postižením a pečujících a reagování na ně. Reakce veřejné správy na mimořádnou situaci byla téměř vždy pomalá, těžkopádná a často nedostatečná, a to i v situacích, kdy šlo o zdraví a životy. Některé předkládané legislativní návrhy a plány s dlouhodobějším efektem dokonce využívají nestandardních, např. zrychlených legislativních procesů v nouzovém stavu k poškození lidí se zdravotním postižením a jejich pečujících nebo některých jejich skupin.
  3. Udržování a rozvoj zastaralých, nevyhovujících a v době epidemie zdraví a život ohrožujících služeb v pobytových zařízeních ústavního typu. Nedostatečná podpora a rozvoj terénních a komunitních pobytových a ambulantních služeb. V okamžiku, kdy se podle pokynů MPSV omezily činnosti v zařízeních pobytových sociálních služeb na základní úkony jako poskytnutí ubytování, stravy, hygieny a nezbytné lékařské péče, zařízení de facto přestala plnit roli sociální služby (podle hlavních cílů Zákona o sociálních službách). Navíc ústavy přestaly být místem, které by zaručovalo bezpečí klientů. Z celkového počtu 65 000 klientů pobytových sociálních služeb se koronavirem v podzimní vlně nakazilo dosud přes 12 000 klientů, tedy přibližně 18 %. Vrchol nastal 15. listopadu a to s 5 100 nemocnými.

Pandemie jen potvrdila, že v zařízeních ústavního typu není možné zajistit ochranu zdraví ani dalších práv klientů, neboť provozní podmínky k tomu s ohledem na kapacitu a prostorové uspořádání nelze nijak uzpůsobit. Navíc ukázala, že jsou velkokapacitní zařízení svou velikostí a uspořádáním velmi rizikové prostředí pro ty kdo v nich žijí i pracují. Jediným řešením je přistoupit k transformaci.

Požadavky

Smyslem tohoto společného prohlášení je dosáhnout toho, aby lidé se zdravotním postižením, senioři a pečující nebyli jednáním veřejné správy diskriminováni a poškozováni.

Obracíme se proto na odpovědné představitele vlády, členy parlamentu a senátu i další odpovědné zástupce veřejné správy s následujícími požadavky:

  1. Zveřejnit statistiky o dopadech covid-19 na lidi se zdravotním postižením, seniory a jejich pečující, s uvedením počtu onemocnění a úmrtí lidí na covid-19 v pobytových službách.
  2. Vyšetřit a vyhodnotit, kdy a jak se činila rozhodnutí a opatření vztahující se na lidi s postižením, seniory a pečující, jak byla formulovaná a jaký měla na zmíněné lidi dopad.
  3. Ukončit nevyhovující systém ústavů segregujících a izolujících lidi se znevýhodněním, přistoupit k jejich transformaci.
  4. Dostatečně financovat a rozvíjet síť dostupných, kvalitních, komunitních služeb.
  5. Zahájit plnohodnotný dialog se zástupci všech skupin lidí se zdravotním postižením, jejich pečujících a organizací hájících jejich práva, systémově je zapojit do rozhodování o všem, co se jich týká.

Zdroje – prohlášení:
https://www.inclusion-europe.eu/wp-content/uploads/2020/11/COVID-report-Final.pdf
https://aipp.cz/pandemie-ukazala-slabinu-zdravotniho-a-socialniho-systemu-lidi-zasazenych-opatrenimi-je-ctyrikrat-vic-nez-lidi-s-covid-19/

Zapojené organizace:

Aliance pro individualizovanou podporu sdružuje v ČR přes 50 organizací hájících zájmy osob se zdravotním postižením či chronickým onemocněním a jejich pečujících. Usiluje o spravedlivý sociální a vzdělávací systém a takovou zdravotní péči, které budou respektovat jedinečné potřeby každého jednotlivce a budou pomáhat každému podle jeho skutečných potřeb, bez ohledu na diagnózu či typ zdravotního postižení.

Inclusion Europe je evropské hnutí lidí s intelektovým postižením a jejich rodin. S členskými organizacemi ve 40 zemích Evropy zastupuje více než 20 miliónů občanů.

Jednota pro deinstitucionalizaci sdružuje organizace, odborníky a lidi se znevýhodněním. Usiluje o společenskou změnu: aby lidé nemuseli žít ve velkokapacitních ústavech. K tomu je třeba opustit systém velkokapacitních pobytových ústavních služeb jako nevyhovující a neprofesionální a transformovat jej na sít moderních, místních, dostupných, komunitních služeb.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR je nejstarší a největší českou organizací sdružující již od roku 1969 lidi s mentálním hendikepem a jejich rodiny. Pomáhá při uplatňování práv našich spoluobčanů s mentálním postižením a zasazuje se o zlepšení podmínek pro jejich život ve společnosti.