Debatu o zvyšování příspěvku na péči vždy doprovází nešťastné výroky o jeho zneužívání či o nedůvodném přilepšování do rozpočtů pečujících. Oba argumenty jsme slyšeli poměrně nedávno. První použil sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, druhý pak tiskový mluvčí Ministerstva financí.
Podobné výroky ovšem jen odvádějí pozornost od drsné reality, ve které často příjemci příspěvku žijí a od jejich zpravidla svízelné finanční situace. Bohužel také vedou k dehonestaci lidí postižením a jejich pečujících v očích veřejnosti. A proto je potřeba se vůči nim důrazně ohradit.
Musíme se však ptát, jak teoreticky může být příspěvek na péči v domácím prostředí zneužíván? Možnosti jsou primárně dvě:
. Příjemce příspěvku si péči vůbec nekoupí či za ni nezaplatí (peníze pečující osobě nepředá) a peníze utratí jinak.
. Příjemce za péči službě či pečující osobě za pomoci zaplatí, ale není mu (v dobré kvalitě) poskytnuta.
Disponuje Úřad práce, který má nakládání s příspěvkem na péči kontrolovat, nějakou statistikou, která by tyto případy zneužití doložila? My o ní nevíme.
Zas a znova je napadáno, že je příspěvek až příliš velkou je součástí rozpočtů pečujících rodin . Tuto linku přebírají dokonce i statistická šetření, která se pečujících rodin ptají, za co dávku utrácí. Avšak příspěvek na péči může sloužit i jako odměna pro ty z pečujících, kteří kvůli péči nemohou pracovat. Ptá se snad někdo jiných skupin, jejichž živobytí kryjí veřejné rozpočty (starobních důchodců, pěstounů, policistů, učitelů, poslanců či ministrů), co si za svůj příjem koupili?
Příspěvek na péči je v případě neformální péče legitimní součástí rozpočtu pečující domácnosti. Pečující by si za něj klidně mohou koupit let balónem, pokud by jim poskytl kýžený odpočinek od nekonečné a vyčerpávající péče.
Na láskyplné péči ale opravdu ještě nikdo nezbohatnul. Dlouhodobá péče jednoznačně vede ke zhoršení finanční situace celé rodiny: klesá výdělek, rostou výdaje a závislost na podpoře státu. Podle výzkumu FDV z roku 2014 téměř 80 % pečujících rodin vychází s měsíčním příjmem „jen s obtížemi“.
Namísto zneužívání se prosím příště bavme o tom, zda tato dávka vůbec umožňuje lidem s postižením a jejich blízkým žít důstojně. Jejich životy totiž v současné době často mívají k důstojnosti dost daleko.