Hlavním cílem projektu je zajistit participaci lidí se zdravotním postižením a neformálních pečujících v procesech plánování sociálních služeb. Přispět tak koncepčně a systémově k tomu, aby sociální služby pro lidi s postižením a pečující osoby zohledňovaly reálné potřeby a práva těchto ohrožených skupin.
Projekt pilotně ověří model participace lidí se zdravotním postižením a pečujících při tvorbě sociálních politik na krajské úrovni. (3 kraje v pilot. ověření). Tento model pak bude rozšířen do všech dalších krajů. Projekt tak přispěje systémově ke zkvalitnění procesů krajského plánování služeb.
Jaký problém projekt řeší?
Problém:
a/ Nabídka sociálních služeb, které svou kapacitní, místní a finanční dostupností, charakterem a kvalitou nedostatečně reagují na potřeby lidí s postižením a pečujících a nedostatečně podporují důstojný život lidí závislých na péči v přirozeném prostředí a jejich blízkých.
b/ Participace lidí se zdravotním postižením a jejich pečujících v procesu tvorby politik je v ČR velmi nízká, hlas těchto skupin není slyšet, na různých úrovních veřejné správy probíhá rozhodování “o nich bez nich”.
c/ Advokační kapitál lidí se závažným postižením a pečujících je nízký. Lidé s postižením a pečující se vyznačují nízkou schopností hájit své vlastní zájmy. Problémem je nízká informovanost o tom, na co vůbec mají právo a jakým způsobem a jakými procesy o naplnění svých práv mohou usilovat. Expertní analýza, kterou realizovala organizace žadatele AIP, viz https://aipp.cz/pilire-zmeny/, identifikuje klíčové problémy i návrhy systémových změn v oblasti plánování sociálních služeb pro lidi se zdravotním postižením a pečující.
Přitom Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením už ve své preambuli vychází z přesvědčení, že by tyto osoby “měly mít příležitost se aktivně zapojovat do rozhodovacích procesů o politikách a programech, zejména těch, které se jich přímo týkají” (odstavec o). Na tvorbě politiky se systematicky nepodílí ani pečující osoby.
Zapojení samotných pečujících do procesů krajského plánování sociálních služeb probíhá spíše vyjímečně. AIP zmapovala všechny SPRSS, všechny kraje jsou postulují náročnost situace pečujících a deklarují svou aktivní míru podpory. Ta je v jednom případě popisována jako kontinuální dostatečná, uspokojivá (Liberecký kraj pro r. 2021-2023, s. 14), v dalších třinácti krajích je vyjádřeno politování nad nedostatečnými kapacitami (odlehčovacích) služeb. Většina krajů se v tomto smyslu zavazuje navýšit kapacity sociálních služeb, které by fyzicky, duševně a materiálně vypjaté situaci neformálních pečujících ulevily.