Case management na obcích: Dobré příklady z praxe

Během podzimu jsme se v Alianci věnovali hledání příkladů dobré praxe v podpoře lidí se zdravotním postižením a pečujících na obecní úrovni. Zaměřili jsme se na individualizovanou podporu, která se dá realizovat v současném legislativním prostředí dobrou koordinací a aplikací metody „case management“. Nabízí se totiž jako vhodné řešení pro všechny, kteří potřebují více podpory v oblasti dlouhodobé zdravotně-sociální péči pro to, aby mohli důstojně a kvalitně žít doma.  

V článcích jsme zmapovali příklady dobrého koordinovaného přístupu v předávání informací a plánování podpory až po uplatnění metody case management.  Při ní case manager pomáhá pečující rodině, která je v komplikované situaci a střetává se u ní více rozličných potřeb, s plánováním a nastavením podpory. 

Dita Vojířová a její praxe case managerky na pražském magistrátu 

O zkušenosti s case managementem vypráví v rozhovoru Dita Vojířová, která má v sociálních službách více než 20letou praxi. V posledních třech letech se v roli case managerky podílela na realizaci projektu Magistrátu hlavního města Prahy s tématem transformace systému péče o Pražany, kteří potřebují intenzivní podporu.  

„V případě Prahy je moje zkušenost specifická, protože náplň mé práce na Magistrátu byla koordinace na úrovni kraje, který má také tuto zákonnou povinnost, ne na úrovni obce. Součástí projektu měla být užší spolupráce s městskými částmi se zaměřením právě na case management. Mým úkolem mělo být poskytování metodické podpory právě obcím, respektive městským částem v Praze, aby case management zaváděly,“ popisuje Dita Vojířová. 

👉 Přečtěte si celý rozhovor

Na Praze 7 case management funguje roky 

Městská část Praha 7 používá metodu case managementu už roky. Lidé se zdravotním postižením jsou jednou z cílových skupin, při jejichž podpoře je využívána.  

O praxi jsme hovořili s vedoucím sociálních služeb Miroslavem Luczkou. Klienti využívající case management mají většinou více zakázek pro sociální práci: může se jednat o zdravotní, finanční problémy a k tomu například ještě péči o děti. Case manager (klíčový pracovník) je pro občana hlavní osobou, na kterou se obrací a pravidelně s ní komunikuje. 

Úřad Prahy 7 podporuje veškeré projektové aktivity v této oblasti. Nevyhnuli se však ani řešení témat jako je ochrana osobních údajů či způsobilost case managera, který má vzdělání pro sociálního pracovníka podle příslušného zákona o sociálních službách. 

👉 Přečtěte si celý článek 

V Chrudimi se podařilo propojit síť kontaktů napříč obory 

Ve městě Chrudim fungují pravidelná setkávání s prvky case managementu už 15 let. Za tu dobu se ve městě povedlo propojit širokou síť kontaktů napříč různými obory. „Setkáváme se zde nejen za neziskové organizace, ale také například zástupkyně z úřadu práce a měli jsme tu i okresní správu sociálního zabezpečení. Kromě klientů řešíme i aktuální témata a co nás pálí jako pracovníky. Když se děje něco většího, tak zveme i vrchního strážníka z městské policie,“ říká Květa Novotná z neziskové organizace Péče o duševní zdraví. 

„Hlavním cílem je, abychom se všichni znali osobně a abychom o sobě věděli. Je pro nás důležité, abychom před klientem působili jednotně, a pokud se prolínají služby, tak abychom se domluvili, co si která organizace vezme na starosti a jak to bude fungovat v praxi. Stává se nám totiž občas, že klienti obchází zařízení a všude říkají trochu jiné informace. Tím nám pak všem ztrácí čas,“ přibližuje systém terénní pracovnice Denisa Marková. Všichni si také mohou ujasnit pravomoci jednotlivých subjektů a eliminují se tak případné komunikační šumy. Zároveň nikdo neříká klientům mylné informace a nedává jim tak třeba zbytečné naděje. 

👉 Přečtěte si reportáž

V Zábřehu na Moravě realizovala dvouletý projekt Charita 

Nezisková organizace Charita Zábřeh v letech 2020–2022 úspěšně realizovala projekt s názvem Case management jako metoda koordinace podpory v oblasti dlouhodobé péče, o kterém vypráví zapojení účastníci jako například case managerka Simona Drhlíková. „Case managerky musely kvůli covidu samy objíždět jednotlivé obce a domlouvat spolupráci. Někde to šlo hned, někde to bylo pozvolnější, jinde třeba do toho až tak moc nevstoupili, ale těch obcí bylo nakonec přes 20. V některých obcích byla ta spolupráce hodně intenzivní a pokračuje i dnes, když ten projekt skončil,“ uvádí Zdeňka Hrubá, koordinátorka sociálních projektů Charity Zábřeh. 

„Za mě byl ten projekt super v tom, že opravdu pomohl. A i kdyby jen jednomu člověkovi z naší obce, tak i to je paráda. Bylo to opravdu ucelené, Charita dokázala pomoct třeba s třemi problémy a občan si nemusel hledat různé poradny, když mu vše vyřešili hezky dohromady,“ shrnuje starostka Jana Vachutková z obce Klopina, která má 600 obyvatel, a které byla pomoc case managerů nabízena. 

👉 Přečtěte si rozhovor s pracovnicemi

O zkušenostech s využíváním služeb case managementu promluvil v rozhovoru také obyvatel obce Moravičany Tomáš Vogl, který přišel v práci o část nohy a než získal protézu, nemohl chodit. „Nevím, jak bych to bez Charity zařídil, jakýkoliv pohyb na delší vzdálenosti byl pro mě prakticky nemožný. Ještě ke všemu jsem bydlel sám. Charita mě navíc podporuje i po skončení projektu, chodí mi například nakupovat,“ shrnuje Tomáš Vogl. 

👉 Přečtěte si rozhovor s klientem

Závěrem 

Série těchto příkladů navazuje na expertní práci Aliance pro individualizovanou podporu. Koordinovaná podpora je jedním ze tří pilířů modelu individualizované podpory, který v naší advokační práci prosazujeme pro to, aby lidé s postižením či onemocněním a jejich pečující měli dostatečnou dlouhodobou podporu pro udržitelnou náročnou péči v domácím prostředí.  

Věříme, že dobrých zkušeností využije sociální i zdravotnický resort při nastavení legislativních a dalších nástrojů, které povedou k zajištění sociálních i zdravotních potřeb v rodinách se závislým členem na péči. 

Zajistit dlouhodobou koordinovanou podporu a provázení rodin s pečovatelským závazkem by mohly pomoci propojené informační systémy o potřebách lidí ve vztahu k sociálně zdravotním potřebám a k dostupným službám v území, systémové posílení sociální práce na obcích pro koordinaci péče a používání metody case managementu. Stejně tak důležité pro zvýšení koordinační podpory rodin je provázání terénních sociálních a zdravotních služeb s úpravou registračních podmínek a kompetencí pracovníků v sociálních službách a zdravotnických pracovníků. 

👉 Čtěte více hodnocení a návrhů AIP  

Projekt „Osvětová činnost pomocí série článků dobré praxe a dokumentárních videí“ z výzvy MZ ČR PVP 2023 č. 2023/CAU/PVP/042.